Běžkařská sezóna byla v plném proudu

    "Jeden ze sportů, které mám rád, jsou běžky. Loni po operaci ramene jsem se rozhodl zkusit absolvovat jeden ze závodu Jizerské 50 a to závod na 25km klasickou technikou. Letos jsem chtěl pokračovat v tradici a absolvovat tzv. Bedřichovskou 30, která se jede volnou technikou.
    Nynější doba přeměnila závod v závod virtuální. V termínu  6.2.–28.2.2021 si člověk mohl zaběhnout vybraný závod kdekoliv na vámi zvolené trase a doložit absolvovaní bud časem startu a cíle a nebo nějakou aplikaci. Podmínkou bylo pouze  absolvování počtu kilometru daného závodu.
    Lokalitu jsem si vybral svoji domácí a to Orlické hory. Termín  20.2.2021, krásná slunečná sobota. Do té doby jsem byl na běžkách jen párkrát a to večer při čelovce, protože vím, že hory jsou letos extrémně přelidněné. Letos dost chodím na skialpech, které umožnuji pohyb ve volné přírodě prakticky kdekoliv a člověk se díky tomu vyhne davům lidi a nemusí byt vázaný na  lyžařské trasy.
    Trasu jsem měl naplánovanou z Říček ski centra odkud jsem vystoupal na Mezivrší a pak už hurá na hřebeny! Tam obkroužit patřičné množství kilometrů po tamních trasách a pak zpět. Moje obavy se potvrdili když jsem vystoupal na Mezivrší a tam uviděl davy lidí…až mě to omráčilo. Lidé chodili v obou směrech za sebou jak nějaké procesí. Od mala jsem tam tolik lidi nikdy neviděl. Mazu běžek jsem ne úplně trefil, podklad byl proměnlivý. Musel jsem se prokousávat tím davem dal po své plánované trase, což vypadalo tak, že jsem každých 100m musel uhýbat a nebo čekat až se s někým minu či vyhnu takže nic moc jízda. Na Pěticestí jsem nevěřil vlastním očím jaký dav lidi tam je. Prodral jsem se a mizel rychle pryč...počasí bylo krásné, ale bruslařská technika mi dávala zabrat. Po sjezdu směr Orlické Záhoří a opětovném vystoupání na hřeben jsem začal cítit nohy a po 20 kilometru to začalo jít ztuha, ale bojoval jsem. S přibývajícím časem jsem jel stylem, že jsem chvíli jel a chvíli stál, párkrát se vydýchal a zase jel. Postupem jsem takto absolvoval zbytek  trasy v oblasti kolem Homole, Pěticestí a na konci mě čekal sjezd ještě přes několik odboček a zajížděk zpět do Ski centra, aby mi to v cíli dalo kolem 30km. Po dojezdu mě aplikace ukazovala 31km a měl jsem toho dost.
    Byl jsem rád, že jsem se zase posunul a dal tuto trasu bruslením. Co se tyče času tak jsem to neřešil a změřil kompletní. Co se tyče nějakých virtuálních výsledků, tak jsem čekal, že budu na konci, což se potvrdilo. Ale o to v tomto klání nešlo, spíše šlo o takovou tu tradici. Pokud to půjde, tak příští rok bych chtěl pokročit zase o krok dál a to už přímo na trasu 50km klasickou technikou." řekl Michal Sejkora.