Občas přijde vhod si trochu zařvat

Jezdec: Patrik Šponar

Před závody jsem byl trochu nervozní z počasí, nakonec však vše vyšlo na jedničku. Kombinace kropení, teploty a oblačnosti zajistila vcelku dobrý povrch. Dokonce s námi současně jel i můj brácha Leo, který si poprvé vyzkoušel, jaké to je dělat "mávače".
    Během tréninků jsem zjistil, že s námi dnes nezávodí můj konkurent v boji o celkové první místo v kategorii Open, Michal Vaško. Celkem mě to mrzelo, baví mě totiž to napětí, kdy jde v závodě o každý bod a každé předjetí je cenné. V měřeném tréninku se mi podařilo zajet 3. nejlepší čas, takže celkem spokojenost.
    Start do první jízdy nebyl ideální, v zatáčce až páté místo. Mohl za to podle mě zadní drapák, který byl již v celkem bídném stavu, avšak na kamenité Prachovice mi bylo líto nové gumy. Po průjezdu zatáčkou a následném skoku jsem se posunul již na 3. místo. Po následné dlouhé rovině u lesa a pravé zatáčce mně však jeden ze soupeřů podjel. Na následných skocích jsem jej přeskočil, avšak přecenil jsem nakropený povrch a svou rychlost a do následné levé zatáčky jsem mířil bez možnosti ubrzdit to na zadní kolo Jirky Pacha. Těsně před srážkou jsem to radši položil na zem, ale i tak jsem do něj možná narazil. Než jsem se posbíral, vyjížděl jsem ze 14. místa. Vypadalo to tedy na zajímavou stíhací jízdu. V průjezdu prvního kola jsem byl již na 8. místě a stahoval soupeře, co to šlo. 3 kola před cílem se mi povedlo dostat na 3. místo před domácího Petra Dolejše a do cíle jsem si ještě vypracoval i mírný náskok. Po projetí cílem jsem pozoroval, jak 3 jezdci za mnou zastavili, motorky se sesypaly na sebe a dva z jezdců šli do menší potyčky, což bylo dost netypické a zpestřující zakončení jízdy.
    Do druhé jízdy byl start poněkud lepší, v zatáčce třetí místo. V zatáčce, kde jsem v první jízdě spadl, se mi povedl předjížděcí manévr a dostal jsem se před Stanislava Horského na druhé místo. To jsem držel celou polovinu závodu, než mě zezadu dojel a nakoneci předjel Jirka Pach. Po předjetí jsem však nedal kůži zdarma a pustil se do opětovného souboje o druhé místo. S Jirkou Pachem jsme si nedarovali na trati ani metr, avšak oběma nám to celkem komplikovali kolečkáři. Tímto bych se rád některým omluvil, že jsem na ně zezadu celkem hlasitě řval, bylo to však v zápalu boje, ne nic osobního. Vzájemné souboje s Jirkou Pachem vyústily po nájezdu do posledního kola. Najeli jsme do pravé zatáčky za cílem, která se mi povedla projet znatelně rychleji, avšak dostal jsem se do nevýhodné vnejší stopy a Jirka Pach mě ze zatáčky na následný skok vyvezl ven. Abych to nemusel úplně zašlápnout a nehrozil mi pád, vyskočil jsem ze skoku směrem vlevo na startovní rovinu a sám jsem byl celkem překvapen, že jsem to docela dobře ustál. Zdravě jsem se naštval a pokračoval v souboji, avšak marně. V cíli jsem projel 0,33 vteřin za Jirkou Pachem, tedy ve výsledku 3. místo.
    Obě jízdy jsem si užil a závody musím hodnotit jen a pouze kladně. Děkuji týmu za podporu, bráchovi za mávání a Kamče za to, že vůbec jela fotit, i když byla celá sedřená kvůli pádu z kola.

Text: Patrik Šponar

1. místo: Patrik Příhoda
2. místo: Jiří Pach
3. místo: Patrik Šponar (REGION RACING s.r.o.)