Zákeřné kořeny potrápily Kuneše

jezdec: Pavel Kuneš

    Do Šiklova mlýn jsem vyrazil na dvouhodinový cross-country závod, ačkoliv jsem vůbec letos dvouhodinovky jezdil nechtěl, zdálo se mi to jako dobré otestovaní přípravy na enduro-sprinty a klasické enduro závody, na které se letos chci nejvíc soustředit. Navíc jsme v Šiklově mlýně jeli první letošní závod, takže trať jsem znal. Původně jsem chtěl jet dvouhodinovku sám a pak skočit do dvojic s týmovým kolegou Ondrou Kroutilem, ale bohužel Ondra onemocněl.
    Trénink proběhl na MX tratích, kde jsem jezdil hodinové intervaly dva týdny před závody.
    Do závodu jsem nastupoval s tím, že budu šetřit ruce. Z minulého roku vím, že když pár kol začnu tahat, tak mi odejdou a konec závodu je spíše trápení, takže jsem chtěl jet na jistotu a když budou síly, tak začnu tahat až v posledních kolech. Po startu jsem se ocitl kolem 6.místa, a to co jsem si nastavil v hlavě před závody bylo ta tam, nasadilo se smrtící tempo a první skupina asi 20 jezdců jela neskutečně rychle. Zhruba v půlce prvního kola jsem se nacházel na 9. pozici, jenže při předjíždění na kořenové pasáži jsem se dostal do koleje, která mě vyhodila z tratě, a ještě k tomu jsem si dal loktem (do brňavky) o kámen. Než jsem vytáhl motorku zpět z lesa na trať a vyklepal ruku, všichni jezdci mi odjeli a já se propadl na asi 60. místo se ztrátou 4 minuty na prvního. V tu chvíli začala naháněčka, ve které jsem ovšem stále jel na 70-80 %, protože jsem nechtěl odejít za pár kol na ruce. Nakonec díky pádu, jsem začal jet tak, jak jsem chtěl od začátku. Každé kolo jsem předjížděl 7-8 lidí z mojí kategorie plus kluky z dvojic a nakonec mi to v cíli dalo na 22.místo. Jelikož mi první skupina odjela a jela víceméně stejné tempo, mě brzdili ostatní pomalejší závodníci a už jsem vedoucí skupinu nedohnal.
    Jsem rád, že se mi podařilo zajíždět slušné časy a že jsem odjel celé dvě hodiny v tempu. Dá se říct, že jsem si zkusil, jak rychle můžu opravdu dvouhodinovku jet abych vydržel. Pro příště vím, že můžu tahat o něco víc.
    Trať byla krásně připravená, kamenitá, kořenitá, ale i pasáže, kde se dalo odpočívat. Areál Šiklova mlýna je moc krásný.
    Děkuji všem, co mě na trati podporovali, zvlášť bráchovi Kryštofovi, který mi měnil brýle v průběhu závodu. Poděkovat bych chtěl také našemu bossovi, Erikovi Provazníkovi, za zařízení batůžku den před závodem a samozřejmě celému REGION RACING teamu.

Text: Pavel Kuneš